Co se do MF DNES nevešlo!

Publikoval MZH v

Na začátku února jsme byli osloveni novinářkou z MF Dnes Markétou Duškovou, abychom zodpovězením předložených dotazů pomohli s přípravou článku připomínajícího 70. výročí zrušení Země Moravskoslezské. Za MZH otázky zodpověděl předseda hnutí Ondřej Hýsek. Do výsledného článku se nakonec mnoho z jeho odpovědí nedostalo, což je jistě škoda. Nabízíme vám tedy úplné znění odpovědí k tomuto zásadnímu tématu.

Otázka : Jaké mělo – a stále má – krajské uspořádání vliv na identitu obyvatel? K moravské národnosti se při každém sčítání hlásí víc lidí, o čem to svědčí?

Za MZH odpovídá Ondřej Hýsek: Zavedení krajského zřízení od roku 1949 i jeho obnova před dvěma desetiletími oslabily identifikaci obyvatel Moravy s jejich zemí, a to ve prospěch české národní kolektivní identity. Byl tak dokončen proces, který začal jako zápas českého a německého nacionalismu na autonomní Moravě a skončil administrativním zrušením této starobylé země totalitním režimem, jež následovalo po vysídlení našich německy mluvících sousedů. Když byla zbývajícím Moravanům upřena sama existence jejich země, je pochopitelné, že se k ní hlásí alespoň při sčítání lidu. Novodobé krajské identity jsou zcela umělé a nefunkční, také se nejedná o skutečně samosprávné celky, což je objektivně ještě závažnějším problémem než otázka identity, která je subjektivní a každý si o ní rozhoduje sám.

Souvisí s tím nějak podle Vašeho názoru i nízká volební účast v krajských volbách? Např. že se lidé s kraji stále neidentifikovali?

Krajské zřízení má vliv na identitu obyvatel, ale hlavně je viníkem nefunkčnosti územní samosprávy. Pokud se lidé zamyslí nad tím, že Praha a Jihomoravský kraj mají přibližně stejný počet obyvatel, ale Jihomoravský kraj má desetkrát menší rozpočet než město na Vltavě, pochopí, že se do značné míry jedná o hru na samosprávu. Je nebezpečné, že kompetenčně slabé a iracionálně ohraničené kraje vlastně odrazují voliče od voleb, základního pilíře demokracie – lidé si mohou říci, že je zbytečné chodit volit do instituce, která dokáže za čtyři roky postavit jeden domov důchodců a o peníze na opravy silnic chodí každoročně prosit do Prahy. Sdružování nevhodně vytvořených krajů do tzv. regionů soudržnosti vedlo pouze ke korupčním skandálům s evropskými penězi, které jsme si mohli návratem k zemskému zřízení ušetřit – ale nikdy není pozdě na nápravu.

Je reálné, že by mohlo dojít ke zrušení krajů? Je k tomu vůle?

Dle mého názoru se jedná o střednědobý proces, ke kterému však jednou dojde – krajů je mnoho, jsou drahé a slabé, proto je potřeba je sloučit, nejlépe do tradičních zemí Čechy, Morava, Slezsko a metropolitní oblasti Praha. Případně mohou kraje fungovat jako orgány státní správy, i když pro tuto roli by byly vhodnější okresy, kdežto země a obce budou plnit skutečně samosprávnou úlohu v rámci ČR a EU. Je jasné, že současným držitelům krajských pašaliků, pražským byrokratickým centralistům a protievropským českým nacionalistům se do tohoto procesu nechce. Avšak toužíme-li poskočit na úroveň nejvyspělejších států, budeme se muset jednou k zemskému zřízení vrátit, a to v jeho moderní podobě, jak ji známe z Rakouska či Německa. Země, i když jsou tradiční, jistě nejsou stoprocentní zárukou správného směřování naší společnosti – v kombinaci se zkvalitněním vzdělávání jsou však rozhodně lepší školou demokracie než gottwaldovské kraje.

Odkaz na článek v MF Dnes: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/kraje-samosprava-komuniste-zruseni-morava.A190208_456367_brno-zpravy_krut?


1 komentář

Jan Nováček · Březen 21, 2019 v 14:18

Nutno ovšem doplnit, že také město Brno má (přibližně) dvakrát větší rozpočet než Jihomoravský kraj (i když má třikrát méně obyvatel). Tato skutečnost vychází z rozpočtového určení daní, kde jsou na tom města lépe než kraje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *