Jak upravit volební zákon? Hlavní problém jsou kraje

Publikoval redakce v

Nedávný zásah Ústavního soudu do volebního zákona pro poslaneckou sněmovnu nemá smysl zpochybňovat. Nyní je třeba, aby poslanci a senátoři bez zbytečných odkladů došli k smysluplné úpravě zákona, která zajistí základní stabilitu politického systému. Moravské zemské hnutí zároveň upozorňuje, že ústředním problémem zákona jsou volební kraje.

Jako kompromisní řešení se řadě ústavních činitelů jeví přehození systému rozdělování mandátů – k distribuci bude docházet nejprve na úrovni kandidujících subjektů a posléze dle volebních krajů, nikoliv naopak, jak tomu bylo doposud. Tato úprava ale problém neřeší. Jak upozornil politolog Tomáš Lebeda, může dojít k situaci, kdy třeba na Karlovarský kraj připadne více mandátů, než na některý větší kraj. Opět dojde k nepřijatelné disproporci a narušení principu rovnosti hlasů, jen v opačném směru.

„Tyto volební kraje jsou a budou problém, i když se změní systém distribuce mandátů. Bohužel jsme svědky ohýbání práva jedině kvůli volebním krajům, které nemají opodstatnění,“ kritizuje Ondřej Hýsek, předseda Moravského zemského hnutí.

Problém jde k samé podstatě krajů jako takových. Česká republika není federace, ani není ustanovena silná regionalizace jako například ve Španělsku. Chybí odůvodnění, proč by se do celostátního parlamentu mělo volit skrze dílčí celky.

„Samosprávné kraje, které volební kraje územně kopírují, totiž sehrávají roli pouhé výplně mezi státní a obecní úrovní, bez pořádných financí, pravomocí a legitimity. Vznikly prostým pospojování okresů z roku 1960 a podle toho také fungují – jako zvětšené okresní úřady, které pouze plní roli přerozdělovače veřejných financí,“ vysvětluje Hýsek.

V centralizované České republice působí rádoby decentralizovaný volební systém nepatřičně. Není proto žádným překvapením, že záhy padl návrh na scelení republiky do jednoho volebního obvodu. Řada politiků tento návrh kritizovala, protože povede k posílení pragocentrismu.

„Pokud chtějí zodpovědní politikové tomuto problému předejít, musí se k úpravě volebního systému přistoupit jinak. A především je třeba otevřít otázku krajů jako takových. Potřebujeme větší samosprávné celky s větším socioekonomickým i kulturním potenciálem, které teprve mohou konkurovat mocenskému centru,“ upozorňuje Hýsek.

Aktuální situace přímo volá po reformě nejen volební, ale i správní. Nejen z důvodu nynějšího zásahu Ústavního soudu, ale i kvůli probíhající koronavirové krizi. Moravské zemské hnutí jasně vnímá, jak fungují ústřední orgány, v kontrastu s tím, jakým způsobem se situaci snaží řešit územní samosprávy. Způsoby, které nezřídka jdou na samou hranu kompetencí krajské samosprávy, přitom nejsou projevem rozmarnosti krajských zastupitelů, jako spíše zoufalým pokusem vyřešit vlastními prostředky stávající krizi.

Moravské zemské hnutí má jasno. Současné kraje by měly nahradit silné samosprávné celky na podkladě tradičních zemí. Na srdci nám leží hlavně naše země Morava. Pak ať se volí do Poslanecké sněmovny podle samosprávných zemí.


1 komentář

Tom · 8 února, 2021 v 22:29

Teď mají “moravské strany” možnost se ve volbách v jednotné koalici prosadit. Tak proto udělejte maximum!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *