Stavební zákon naráží na špatně nastavenou veřejnou správu

Publikoval redakce v

S cílem zrychlit stavební řízení byl Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) připraven návrh nového stavebního zákona. Podle něj budou některé menší stavby zcela vyňaty z působnosti stavebních úřadů, územní a stavební řízení se sloučí do řízení jednoho, stavební úřady dostanou pevné lhůty pro svá rozhodnutí. Zda to vše zrychlí výstavbu, nebo jen místo stavebních úřadů budou spory mezi stavebníky a jejich sousedy řešit soudy, to se teprve uvidí. Novela v každém případě naráží na neduhy špatně nastavené struktury veřejné správy.

Skutečný rozruch vyvolal záměr MMR odejmout výkon státní správy na úseku stavebního práva stavebním úřadům, které nyní sídlí na větších obecních či městských úřadech. Prvoinstančními stavebními úřady by se napříště měly stát krajské úřady.

MMR odůvodňuje tento krok rizikem systémové podjatosti. To podle něj hrozí při výkonu státní správy na obecních či městských úřadech z toho prostého důvodu, že jde o orgány územní samosprávy, nikoli orgány státu. MMR to popisuje tak, že vykonávají-li státní správu na úseku stavebního práva orgány územní samosprávy, mohou kolidovat legitimní zájmy samospráv prosazované v samostatné působnosti s veřejnými zájmy, chráněnými při výkonu státní správy. Z těchto zájmových střetů poté v praxi plyne riziko systémové podjatosti orgánů, resp. zaměstnanců městských samospráv, které mají ve stavebních věcech rozhodovat. V praxi toho pak zneužívají účastníci řízení, kteří zdržují stavební řízení častými námitkami podjatosti stavebního úřadu. V neposlední řadě plynou z tohoto uspořádání místní klientelistické a korupční hrozby.

Kolize zájmů samospráv a státní správy, klientelistické a korupční hrozby. To je tedy pěkný obrázek naší veřejné správy! MMR má bohužel pravdu. Je jen smutné, že až po mnohaletém fungování našeho takzvaného smíšeného modelu veřejné správy přišlo MMR na to, před čím byli naši političtí předáci varováni odbornou veřejností už v době diskuzí o  jeho zavedení.

K podobnému negativnímu závěru, co se týká smíšeného modelu veřejné správy, a k jeho organizační korekci došlo již v roce 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tehdy odebralo obcím a městům výkon státní správy v dávkové a příspěvkové agendě. Protože v té době již byly neuváženě zrušeny okresní úřady, MPSV převedlo zmíněnou agendu na úřady práce, které mělo rozmístěny v okresech.

MMR takovou možnost nemá, protože nedisponuje žádnou podobnou územní organizační strukturou. Proto mu nezbývá, než navrhnout převedení stavební agendy na krajské úřady. To je ovšem také špatné řešení. Vždyť stavební úřady jsou potřebné v okresech a možná i v menších územních obvodech, protože jejich zaměstnanci musí dohlížet na stavby, vést ústní jednání na místě samém, kontrolovat svoje opatření v terénu a tak dále. Jenže stát svoje pozice v okresech vyklidil.

Nicméně zdá se, že naše ústřední orgány postupně přicházejí k poznatku, že náš smíšený model veřejné správy je pochybným experimentem. Lze jen čekat, kdy se některé  další ministerstvo ozve s nápadem vyjmout „svoji“ státní správu z nepatřičného vlivu obecních samospráv a vrátit její výkon kompetentnímu a také místně dostupnému orgánu státu. Jenže takový orgán dnes neexistuje. Není tedy načase zahájit debatu o revizi našeho správního systému?

Jaroslav Kupka, odborník MZH na veřejnou správu


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *