Moravské zemské hnutí (MZH) si připomnělo Mezinárodní den romského jazyka, který připadá na 5. listopadu. Vyjadřuje úctu Romům na Moravě a ve Slezsku, jejich historii, kultuře a tradicím. Připomíná také oběti nacistické genocidy Romů a Sintů a odmítá rasismus, diskriminaci a segregaci ve všech podobách. Romské dějiny jsou také dějinami Moravy a Slezska. Přesto zůstávají v učebnicích i veřejné paměti často na okraji. MZH chce, aby se staly přirozenou součástí poznávání historie našich zemí.
Romové jsou po generace součástí společnosti, historie a kulturního dědictví Moravy a Slezska. Jejich dějiny odborně zpracoval historik Ctibor Nečas v knize Romové na Moravě a ve Slezsku (1740–1945). Významné místo v nich mají také konkrétní osobnosti. JUDr. Tomáš Holomek (1911–1988), první vysokoškolsky vzdělaný Rom v Československu, pocházel z romské osady Hraničky u Kyjova; jeho rodina se později usadila ve Svatobořicích. Jeho syn Karel Holomek (1937–2023) se stal významným romským aktivistou a politikem, spoluzakladatelem brněnského Muzea romské kultury a Společenství Romů na Moravě. Z Oslavan pocházeli učitel Antonín Daniel (1913–1996), autor textů v moravské romštině, a jeho sestra Anna Danielová (1921–1999), absolventka obchodní akademie a aktivní představitelka romského emancipačního hnutí, která se po válce zasazovala také o odškodnění romských přeživších holokaustu.
Zvláštní pietu věnujeme moravským Romům a Sintům zavražděným během nacistické okupace. Dne 6. března 1943 odjel z Brna první hromadný transport 1 038 protektorátních Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Dalším místem utrpení byl tábor v Hodoníně u Kunštátu, kde bylo internováno 1 396 mužů, žen a dětí. Nejméně 207 z nich zemřelo přímo v táboře, další byli deportováni do Auschwitz-Birkenau, kde většina zahynula. Jejich památku dnes připomíná Památník holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu.
Předválečné romské komunity na Moravě a ve Slezsku nacistická genocida téměř vyhladila. Po druhé světové válce se zdejší romská společnost výrazně proměnila také příchodem romských rodin ze Slovenska, zejména do průmyslových oblastí Ostravska, Karvinska a dalších měst. Jejich potomci jsou dnes nedílnou součástí Moravy a Slezska stejně jako potomci zdejších historických komunit.
Na oběti nesmíme zapomínat
Pronásledování Romů neskončilo porážkou nacismu. Komunistický režim prosazoval násilnou asimilaci, omezoval romskou kulturní identitu a zasahoval do života romských rodin. K závažným bezprávím patřily nezákonné sterilizace žen, jejichž významnou část tvořily ženy romské. K zákrokům docházelo bez svobodného a informovaného souhlasu, pod nátlakem či manipulací. Případy se objevily i po roce 1989. Vláda se za tyto praktiky v roce 2009 omluvila a zákon č. 297/2021 Sb. umožnil obětem odškodnění za protiprávní sterilizace provedené v letech 1966–2012. Finanční náhrada však nemůže odstranit celoživotní následky těchto zásahů.
Diskriminace a segregace Romů přetrvávají i v demokratické společnosti. Projevují se nerovným přístupem ke vzdělání, bydlení a zaměstnání, předsudky i oddělováním romských dětí od ostatních žáků. Přiznejme si, že rasistický tzv. anticikanismus zůstává v naší společnosti vážným a rozšířeným problémem. Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2024 zažilo v předchozím roce diskriminaci 42 % dotázaných Romů v Česku a 41 % se setkalo s nenávistně motivovaným obtěžováním. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice z roku 2007 konstatoval diskriminaci osmnácti romských dětí při jejich zařazování do tehdejších zvláštních škol v Ostravě. O vzdělávacích možnostech a budoucnosti dětí nesmí rozhodovat jejich etnický původ.
MZH prosazuje důsledné odstraňování diskriminace a segregace, ochranu před rasově motivovaným násilím a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání, bydlení, zaměstnání a veřejným službám. Romové musí mít skutečný hlas při rozhodování o záležitostech, které ovlivňují jejich životy. Nikdo by neměl rozhodovat o romských komunitách bez jejich účasti.
Stejně důležitá je ochrana romštiny a kulturního dědictví. Romský jazyk, hudba, literatura, umění a tradice jsou živou součástí současné Moravy a Slezska. Jejich předávání dalším generacím si zaslouží podporu rodin, škol, kulturních institucí i veřejné správy.
Moravské zemské hnutí prosazuje Evropu regionů založenou na respektu k historickým zemím, kulturním a jazykovým menšinám a právu lidí podílet se na utváření vlastní budoucnosti. Morava a Slezsko mají být společným domovem všech svých obyvatel bez ohledu na jejich původ, jazyk či kulturu.
Nechceme, aby se kdokoli musel vzdávat své identity, aby byl přijímán jako plnohodnotný člen společnosti. Romové jsou naši spoluobčané a spolutvůrci společné budoucnosti Moravy a Slezska. Práva Romů jsou lidská práva. Romské dějiny, jazyk a kultura jsou součástí moravského a slezského dědictví. Jejich respekt a ochrana jsou naší společnou odpovědností.
