Právě před 65 lety, snad symbolicky na apríla 1953, nabyla účinnosti vyhláška totalitního ministra vnitra, dříve soustružníka z kladenské huti Poldi, Václava Noska, jednoho z významných „architektů-soustružníků“ likvidace zemského uspořádání státu.
Vyhláškou ministerstva vnitra č. 107/1953 Ú.l., o skončení likvidace zůstatkových podstat zemí České a Moravskoslezské, přešly k 1. 4. 1953 veškeré zbývající hotovosti, vklady u peněžních ústavů a peněžní pohledávky do správy ministerstva financí se sídlem v Praze. Ostatní práva a závazky přešly do správy pražských ústředních úřadů kromě práv a závazků třetích osob, které „pochopitelně“ (hlavně ty závazky) zůstaly nedotčeny. Tedy na vysvětlenou – pokud ještě i po tomto smutném aprílu 1953 chtěl nebo musel už neexistujícím zemím Moravské a Slezské někdo něco vrátit, přešlo to plynule do nenasytného chřtánu československého státu.
Ani dnes, po celých šedesáti pěti letech, přes později probíhající bouře a Nové vlny pražských jar, 17. listopadů a bratislavských 17. červenců se některým z nás pořád nechce věřit, že tenkrát, na 1. apríla 1953, nešlo „opravdu ale opravdu“ o APRÍL.
V příloze je k nahlédnutí ona ponurá vyhláška č. 107. Úřední list Československé republiky vyšel s malým předstihem už 26. 3. 1953 s velmi symbolickým obsahem – na jedné úřední listině vyřešili totalitní mocní dokončení likvidace Moravy, Slezska, a „sesterskou“ vyhláškou č. 108 také ochranu stád ovcí před některými nemocemi. Ta ochrana ovcí spočívala tenkrát v povinnosti upravit jim preventivně paznehty, včas provést odběr vzorků trusu pro veterináře a léčit okamžitě každé nakažlivé kulhání – snad aby ty ovce šly dál ke světlým zítřkům tak nějak spořádaným krokem.
Stáda ovcí, Moravany a Slezany… Ministerstva zemědělství a vnitra vše vyřešila tak říkajíc „jedním vrzem“.
Jak dlouho budeme muset na Moravě a ve Slezsku bloudit jako ta nakažená stáda ovcí, nechat si stříhat paznehty, srovnávat krok a dokonce kontrolovat trus od pasáků, jejich i našich, vyhlížejících však na nás zásadně jen z pastoušek, umístěných v sousední spřízněné zemi…
Jiří Kolářský
