Promrzlá osobní asistentka přesazuje do auta vozíčkáře, o hlavu většího dospělého muže. Svoji práci miluje. Je náročná, často na hranici fyzických možností, ale přesto by neměnila. Sedá do auta a se sevřeným žaludkem si pouští rádio. Už několik týdnů sleduje v mediích, jaký neuvěřitelný balík peněz chybí na dofinancování sociálních služeb. Uvažuje, z čeho bude rodina žít, když výplata nedorazí na účet včas, nebo vůbec.
V Jihomoravském kraji je situace kritická, poskytovatelé sociálních služeb nemají na výplaty svých zaměstnanců. Špatně nastavené směrné číslo, klíč k centrálnímu přerozdělení peněz, výrazně ohrožuje stabilitu poskytování sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Čísla mluví jasně, směrné číslo Jihomoravského kraje: 9,21%, Moravskoslezského: 11,99%, Ústeckého: 9,71%. Nesystémovost je zvláště patrná při přepočtu na obyvatele, Olomoucký a Zlínský kraj obdrží v závislosti na počtu obyvatel 1 800Kč, Jihomoravský kraj pouhých 1 200Kč!
Alarmující ovšem není to, že bylo špatně nastaveno směrné číslo, ale skutečnost, že Jihomoravský kraj a poskytovatelé sociálních služeb na neudržitelnost situace opakovaně upozorňují minimálně od roku 2015 – směrné číslo přesto zůstává stejné.
Centrální správa naší země ani po 5 letech nenabídla systémové řešení. Ano, centralismus má svoje nesporné výhody v oblasti bezpečnosti, zahraniční politiky, ochrany lidských práv,… jsou ale oblasti, ve kterých je naprosto nezbytná silná samospráva, silný region. Potřebujeme systém, který respektuje přirozená centra a jejich spádovost. Nejsem si jistá, jestli komunisty uměle vytvořené kraje jsou této funkce vůbec schopny. Region musí jednoznačně rozhodovat o svých finančních tocích a definovat na základě potřeb svých obyvatel, jaké služby bude poskytovat a podporovat. Z 200 kilometrů vzdáleného centra to nejde – ani při nejlepší vůli všech ministerských úředníků.
Lada Bastlová, členka rady MZH a sociální pracovnice
Současný systém přerozdělování financí na sociální služby pracuje s tzv. směrným číslem. Jedná se o výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. Podoba výsledné částky poskytnuté na sociální služby je tedy v režii státu. Samosprávná funkce kraje je v tomto vztahu prakticky zcela potlačena, kraje hrají pouze roli nerovného partnera, který je odkázán na blahovůli pražského mocenského centra. Směrné číslo se uvádí v příloze Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.
| Kraj | Tzv. směrné číslo (procenta) | Základní alokace + dofinancování 2019 (v tis.) | Podíl obyvatelstva | Příspěvek na jednoho obyvatele |
| Praha* | 8,08 | 1 302 868 Kč | 12,32% | 990 Kč |
| Jihočeský | 6,67 | 1 075 511 Kč | 6,03% | 1 672 Kč |
| Jihomoravský | 9,21 | 1 485 076 Kč | 11,15% | 1 248 Kč |
| Karlovarský | 3,4 | 548 236 Kč | 2,76% | 1 860 Kč |
| Královéhradecký | 5,46 | 880 403 Kč | 5,17% | 1 597 Kč |
| Liberecký | 4,14 | 667 558 Kč | 4,15% | 1 507 Kč |
| Moravskoslezský | 11,99 | 1 933 340 Kč | 11,26% | 1 609 Kč |
| Olomoucký | 7,81 | 1 252 856 Kč | 5,93% | 1 982 Kč |
| Pardubický | 5,37 | 865 891 Kč | 4,89% | 1 661 Kč |
| Plzeňský | 4,86 | 783 656 Kč | 5,51% | 1 334 Kč |
| Středočeský | 10,93 | 1 762 420 Kč | 12,33% | 1 280 Kč |
| Ústecký | 9,71 | 1 565 699 Kč | 7,69% | 1 908 Kč |
| Vysočina | 5,3 | 854 604 Kč | 4,77% | 1 678 Kč |
| Zlínský | 7,07 | 1 140 010 Kč | 5,46% | 1 956 Kč |
*Pro doplnění: Praha původně žádala o dotaci 3 268 593 000 Kč, ve srovnání např. s Jihomoravským krajem, který podal žádost o 1 699 500 000 Kč.
Zdroj: ČSÚ, APSS ČR
