Morava probuzená i zneužívaná: Vyjádření k aktuální situaci

Možná jste i vy zaznamenali, že je v těchto týdnech častěji slyšet jméno naší země, Moravy. Člověk by měl mít radost, že je tu po třech desetiletích šance na nápravu zločinného zrušení samosprávných zemí totalitním režimem a v době krize se přímo nabízí příležitost lépe a efektivněji vnitřně uspořádat ČR, když systém čtrnácti krajů je nepříliš funkční a drahý. To, co jako svůj největší neúspěch připomíná bývalý premiér Petr Pithart, má šanci být napraveno. Máme možnost přiblížit se Rakousku nebo Německu, občas se však u nás spíše projevují sklony ke švejkování a strkání hlavy do písku i přibližování se úplně jiným „vzorům“, aniž bychom si uvědomovali důsledky těchto selhání pro budoucnost našich dětí. Jako Rada Moravského zemského hnutí cítíme povinnost se k současnému dění vyjádřit.

Situaci vizuálně podkresluje zaplnění části veřejného prostoru (tu více, tu méně vkusnými) kampaněmi za přihlášení se k moravské národnosti při sčítání lidu; mnoho osobností, které se dříve příliš promoravsky neprojevovaly, aktivitu podpořilo, často s akcentem na pozitivní zemské moravanství, nikoliv na nějaký štěpící etnicko-jazykový nacionalismus, nebo dokonce separatismus, který na Moravě nikdy nebyl populární. Sláva. Nemůžeme se však zbavit jisté pachuti, některých nedobrých signálů, které jsou v souvislosti se znovunastartováním jistě pozitivního a spravedlivého procesu obnovy zemské samosprávy varující.

Restituce Moravy (a Slezska i Čech) se po několika desetiletích vrátila i na půdu Parlamentu ČR, když předseda Poslanecké sněmovny Vondráček chvíli operoval s možností volebních obvodů podle zemí, což však byl spíše prostředek nátlaku na partnery při jednání o podobě volebního zákona – mnozí Moravané mu však uvěřili a zklamání se neodpouští. Poslanci z SPD dokonce předložili zákon o zemském zřízení ČR, čímž zřejmě na poslední chvíli plní slib daný politické straně Moravané za podporu v minulých volbách; vzhledem k nutnému zajištění podpory pro takový krok napříč politickým spektrem, pokud je tedy myšlen vážně, nepropracovanosti návrhu, krátkým časem do příštích voleb a bohatými zkušenostmi s SPD se však rovněž jedná spíše o neupřímnou vějičku na zklamané moravské voliče.

Co bychom rozhodně neměli přecházet mávnutím ruky, je evidentní zájem Putinova Ruska o dění v ČR a na Moravě obzvláště. Velvyslanectví Ruské federace již před nějakým časem uvedlo: „Pro Rusko bylo vždy zásadní dbát o dodržování práva malých národů na sebeurčení. Nikdo nesmí šlapat ani po tom nejmenším slovanském kmeni. Proto podporujeme moravskou snahu o emancipaci a nabízíme mu naši pomoc a spolupráci.“ Je pochopitelné, že stát, který svůj úspěch nepoměřuje blahem občanů a mírou demokracie, ale svojí územní rozlohou a vlivem, se k dosažení vlastní „velikosti“ neštítí nejen využívat panslovanskou (rozuměj všeruskou) ideologii, ale ani vojenskou agresi vůči jiným státům. Proto v rámci hybridní války, kterou vede proti nám Evropanům, jež považuje za své nepřátele, poukazuje na nedokonalosti naší demokracie – autoritář přece nechybuje. A jelikož se v ČR mj. nepodařilo spravedlivě vyřešit otázku Moravy a její samosprávy, což je zásadní a podceňovanou chybou našich polistopadových demokraticky zvolených politiků, kteří po rozpadu Československa myšlenkově uvízli v centralismu a českém nacionalismu, útočí ve chvíli slabosti i na tomto našem bolavém místě.

A jak tedy celou tu lapálii s Moravou řešit a neskočit na lep populistům, demagogům a snad i kolaborantům s nepřátelským režimem? Realistickou cestou není státní samostatnost uvnitř národní dvojfederace, ani mimo ni, a rozhodně ne mimo EU. Morava musí získat zpět jistou míru tradiční samosprávy v rámci ČR a EU; té bude dosaženo demokratickým procesem v Parlamentu ČR. Moravské zemské hnutí (člen Evropské svobodné aliance, frakce Greens/EFA v Evropském parlamentu) proto nabízí Parlamentu ČR spolupráci na vylepšení návrhu zemského zřízení na územně-občanském principu, který bude respektovat osvědčená evropská pravidla subsidiarity a samosprávy. ČR nechť se skládá ze čtyř zemí: Čech, Moravy, Slezska a Prahy (otázka hranic, zemských hlavních měst atd. je nyní podružná a pouze odvádí pozornost od řešení podstaty problému, což může být často záměrné). Budoucností ČR není současný nepřiznaný státně-národní centralismus maskovaný hrou na 14 krajských „samospráv“, není jí ani nacionálně-orientální dualismus mimo EU, ale je jí zemské zřízení evropského typu se čtyřmi zeměmi na územně-občanském základě, jak jej prosazuje MZH a v důsledku čehož bude prohloubena kvalita demokracie celé ČR. Budoucností Evropy není rozdrobená směs národních autoritářských a vzájemně rozkmotřených státečků hrajících si na suverenitu, ale silná a na jasných demokratických zásadách založená evropská federace i s jejími úzce provázanými zeměmi, Evropa regionů.

Důrazně proto vyzýváme všechny současné i budoucí demokratické politiky působící v centrálních ústavních orgánech ČR v Praze, aby co nejdříve vzali vítr z plachet populistům nejen Moravy, ale i ČR a Evropy, obnovili zemské zřízení, a upevnili tak nejen ČR zevnitř, ale i v evropské rodině vyspělých a spravedlivých států. Zákony leží v Parlamentu již nyní, nové mohou vzniknout hned po volbách. Tato šance zde nebude navždy; je chybné argumentovat, že v době krize na to není čas (a v době prosperity k tomu není důvod). Morava čeká na naplnění velikonočních nadějí již příliš dlouho, již příliš dlouho se vlamujeme do otevřených dveří malostranských institucí.

jménem Rady Moravského zemského hnutí
Ondřej Hýsek, předseda Moravského zemského hnutí