Zobrazuji 93 výsledků
Kraje 1949 a 2000 porovnání

Ne krajům: Pohrdat přírodou a tradicí se nevyplácí, vraťme se k našim zemím.

Na počátku nového roku rád připomenu hlavní programovou tezi našeho hnutí – ne krajům. Lidé se nás často ptají, proč tak vehementně bojujeme proti krajům. Na to mám jednoduchou odpověď: protože pohrdat přírodou a tradicí se nevyplácí. Přiznejme si, že kraje prostě nefungují a občané jim nerozumějí. Zrušme je a vraťme se k osvědčenému, přirozenému a logickému, k něčemu bytostně našemu, k našim zemím.

Dokončení rakouské části dálnice z Brna na Vídeň Dálnice D52

Proč nemáme dálnici do Rakouska

Před dvaceti lety bylo zavedeno krajské zřízení, které dostalo přednost před zemským uspořádáním, můžeme tedy hodnotit. Namísto obecných tvrzení si porovnejme konkrétní příklad, třeba jak vypadá výstavba dálnice z Pohořelic do Mikulova a jak by na tom mohla být, pokud by byly obnoveny země.

Kraje jako firma

Národní investiční plán je výsměchem územní samosprávě

Národní investiční plán, zveřejněný v prosinci 2019 premiérem Babišem, je výsměchem naší územní samosprávě. Především té krajské, která se jako samospráva jen tváří každoročně škemrajíc u vlády o peníze na opravu krajských silnic. Jde o to, že sepisování investičních úkolů či plánů, jejichž význam nepřesahuje hranice kraje, patří těmto krajům. Když to dělá vláda, je to trapné, protože prozrazuje, že nezná svoje místo v systému státní správy a nechápe funkci vyšší územní samosprávy.

STAN přesun úřadů Jan Farský

Neúspěšný návrh STANu neřeší základní problém pražského centralismu

Hnutí Starostové a nezávislí podle očekávání neprosadilo v poslanecké sněmovně svůj návrh, kterým chtělo přemístit sídla 23 centrálních úřadů z Prahy do krajských měst s výjimkou Brna. Starostové to zdůvodnili decentralizací státní správy a snahou podpořit regiony. Jsme rádi, že parlamentní strany konečně začínají uvažovat o tolik potřebné decentralizaci, návrhy podobné tomu z dílny STANu však neřeší základní podstatu pražského centralismu, komentují záležitost dva členové našeho hnutí.

Co se (ne)učí moje děti

Naše školství se otevírá světu. Máme inkluzi a maso už nemele Míla, ale Milan. Ale pokud jde o vztah k naší zemi, k Moravě, pestrost a otevřenost výuky se najednou vytrácí. Děti musí vědět, kdo je největší Čech, proč musí milovat „Česko“ a nejkrásnější město na světě Prahu. Pro Moravu není místo.

K 20. výročí moravského resentimentu

Celý civilizovaný svět si 9. listopadu připomenul 30. výročí stržení Berlínské zdi. Za necelý rok po této události, 3. října 1990, dochází ke znovusjednocení Německa. Bývalá socialistická část (NDR) se připojuje ke Spolkové republice (SRN). NDR stejně jako Československo měla své okresy a kraje (Bezirk, Kreis) vystavěné podle direktiv svých ideologických modelů. Aktem znovusjednocení byla tato správní regionalizace okamžitě zrušena a nahrazena obnovou 5 spolkových zemí (Neue Bundesländer) a sjednoceného Berlína ve svých historicky respektovaných hranicích. To vše bez zbytečných diskusí, polemik a s veškerou německou poctivostí.

Petr Pithart pro moravské zpravodajství: „Morava je oběť rozpadu Československa a pragocentrismu.“

Nový zpravodajský server Zprávy z Moravy publikoval v souvislosti s 30. výročím Listopadu 1989 rozhovor s Petrem Pithartem, ve kterém otevřeně mluví o svém vztahu k Moravě, o pragocentrismu a o tom, proč nedošlo k obnovení zemského zřízení, přestože jeho vláda připravila kompletní legislativu. Řadu věcí, na které Pithart naráží, moravské hnutí dlouhodobě prosazuje. Rozhovor doporučujeme ke čtení všem svým příznivcům.